Historie IPA ČS

Příchod "Sametové revoluce" v roce 1989, krátce po přechodu k demokratickým změnám v celé naší společnosti znamenal i pro policejní složky na území bývalého Československa absolutně nový zvrat v pojetí policejní práce, vztahu k občanům, neutralitě policie, oproštění se od politického zázemí a jeho zázemí a jeho tlaků, akceptace kontroly justičními orgány, parlamentem a širokou veřejností, s důrazem vážit si důstojnosti člověka, vážit si práva a zákonů. Policie se pak díky tomuto pojetí stává integrovanou součástí společnosti, v níž se zrcadlí problémy dnešní, ale i nedávno minulé doby. Principy a zásady nového přerodu, snad o mnoho dříve, než ostatní pochopili policisté v Klatovech a Chebu, kde diky nezištné přátelské pomoci BGS (Spolkové pohraniční policie Spolkové republiky Německo, dochází již v prvopočátku roku 1990, při spojovacích úřadech IPA v Deggendorfu a Nabburgu k přijímání asociovaných členů - policistů z bývalého Východního bloku. Mezi prvními byli právě policisté z bývalého Československa, z Klatov a později i z Chebu. Zatímco počáteční kontakty a koncepce práce Chebských, měla díky bývalému policejnímu, tamnímu řediteli čistě individuální pojetí a záměr, vzniká v Klatovech široká základna, kde se již v prvopočátcích soustřeďují policisté z Klatov a následně i z jiných míst naší bývalé republiky. Pro policisty nevídaným zvratem se stává možnost být asociován, tedy přidružen u IPA, Německé sekce. Sen o vzájemné pomoci mezi policisty (sousedních zemí) bez mantinelů a hranic, bez privilegovaných či národnostních zájmů se stává skutečností! Souběžně s tím, díky aktivitě zakládajících členů na našem území Dušanu Jakubovi, Lumíru Málkovi a Karlu Fořtovi vzniká tak zvaný Přípravný výbor IPA. Jmenovaní policisté s předstihem doby, po předchozím asociovaném členství, pochopili význam a důležitost mezinárodní spolupráce, nejen na odborné a služební úrovni, ale i na poli společenských, kulturních a neformálních vztahů mezi policisty celého světa.

  K položení základního kamene dochází dne 11. července 1991, kdy je zaregistrována IPA, Československá sekce u MV ČR se stanovením působnosti na území obou tehdejších republik, České a Slovenské, což bylo odsouhlaseno MV SR dopisem ze dne 8.8.1991 s konstatováním splnění oznamovací povinnosti ve Slovenské republice

     Již tehdy, mezi prioritní aktivity patřilo získat podporu rezortního a služebního vedení. tyto snahy neztratily nic na aktuálnosti a jsou hlavním úkolem IPA podnes, což dokladuje otevřený dopis ze dne 18.9.1991 rozeslaný na všechna okresní ředitelství v republice, v němž byly nastíněny možnosti vzniku a členství, včetně významu této mezinárodní organizace, která si do vínku dala heslo v esperantu : "Servo per Amikeco - služba přátelstvím". V dopise byly uvedeny, vyjma již výše konkretizovaných, další kontaktní adresy : (mimo Klatov a Chebu), na FMV pana Lesáka, MV ČR pana Lehečku, MV SR pány Gáliky a Mancela, na Moravě (v Brně) na pány Dvořáka a Budaře.

     V první jarní den roku 1992 dochází k ustavujícímu kongresu IPA, Československé sekce v Kozlech u Chebu. Význam založení samostatné IPA sekce byl dán i přítomností prezidenta IPA, Německé sekce Karl Heinz Peterse, I. viceprezidenta Waltera Hermanna (nynější prezidenta), generálního sekretáře (minulého i současnéo) Dietera Free-semanna, vedoucího zemské skupiny Bavorsko Otto Pollota, zástupců z Regensburgu Michaela Hartla a Dietera Hubnera a samozřejmě i zástupci IPA spojovacích úřadů z Deggendorfu Manfreda Papesche a z Nabburgu Hermanna Schwagewra.

     Za mezinárodní podpory, zejména německých kolegů dochází dne 6.11.1992 k mezinárodnímu uznání IPA, Československé sekce v Rio de Janieru a předání certifikátu československému IPA prezidentovi. V prvopočátcích svého založení čítala členská základna 120 asociovaných a ostatních členů. Asociovaných policistům se automaticky zrušilo jejich členství pramenící z přidružení k IPA, Německé sekci a stali se zakládajícími, rovnoprávnými členy nově založené organizace IPA v Československu.

Dne 7. května 1992 vzniká první IPA územní skupina v Klatovech, jako nejnižší organizační článek této mezinárodní policejní organizace. Klatovy tímto aktem nakročily do blízké policejní IPA historie, neboť v rámci České a Slovenské Federativní republiky byly po ustavujícím kongresu a volbě federálního IPA předsednictva první vlaštovkou, která si své hnízdečko postavila na našem území. Této regionálně významné akce se zúčastnili mino vedení Okresního policejního ředitelství Klatovech i zástupci městského úřadu, němečtí kolegové v Deggebdorfu a Passau. Členská základna této organizace byla na svoji dobu nejsilnější, čítala 53 členů. Celému zakládajícímu jednání byli přítomni i kolegové z Českých Budějovic kteří se po Chebu, Hradci Královém a dalších chystali založit obdobnou územní skupinu.

     Svoji samostatnou kapitolou bylo období po rozdělení Československa na závěr roku 1993, kdy vznikají dvě samostatné části IPA sekce České a Slovenské republiky. Prvým IPA, českým prezidentem se stal Karel Fořt z Klatov. Rozdělením republiky se práce v IPA, za předchozí období, vrací zpět do výchozích pozic a znovu začíná "boj" o její prosazení se ve společnosti, v rezortu a služebním podvědomí, o získání prestiže, kontaktů a zviditelnění se, nejen v očích široké veřejnosti, ale i v očích těch nejvlivnějších v rezortním a služebním vedení, bez této podpory je to práce bezhodnotná, což za uplynulé období, ne vždy a ku prospěchu věci a a samotné IPA , se dařilo. Domnívám se, že tehdejší vedení nedocenilo význam této profesní organizace, která má poradní statut v Radě Evropy, své zastoupení v nevládních organizacích OSN a v Evropském parlamentu ve Strasburgu. IPA se stává terčem hanlivého označení a je nazývána "cestovní kanceláří policistů pro vyvolené", je stírán význam osobních kontaktů, jednání, přednášek, seminářů a předávání si zkušeností, nehledě na rozlišování jazykových znalostí a pod. ..., a neopodstatněně je vyzdvihována "česká chytrost" nad jiné. Nelehce se předsednictvu IPA, České sekce postupovalo vpřed. I přes tyto těžkosti však dochází k pozvolnému růstu a rozšiřování členské základny.

II. kongres IPA, České sekce se uskutečnil v lednu 1997 v Praze na Spiritce. při volbě nového předsednictva dochází k přílivu "nové krve" a oživení činnosti. Prezidentem se stává Jaroslav Širhal z ÚS 109 Jindřichův Hradec. I v této době jsou zaznamenány těžkosti, ale zlepšuje se vztah s rezortním a služebním vedením. Podstatně lepších výsledků ve všech sférách se dosahuje až v průběhu a konce roku 1998.
V oblasti propagace IPA se české sekci pod odborným vedením V. Duška podařilo vydat nulté a prvé číslo Českého I. P. A. Zpravodaje. V roce 1999 se uskutečnil III. kongres IPA - sekce ČR ve Znojmě a prezidentem se opětovně stal Jaroslav Širhal. Ještě téhož roku dne 16. prosince prezident IPA Jaroslav Širhal podepsal s policejním prezidentem genpor. JUDr. Kolářem "Rámcovou smlouvu o spolupráci a vzájemných vztazích mezi IPA a policií". IPA také uzavřela obdobnou smlouvu se Zařízením služeb pro MV a Lázeňskými léčebnými ústavy MV.

zdroj :  IPA weby územních skupin.